Mycle Schneider: Zrušení temelínského projektu je v souladu s globálním trendem

Nedávné oznámení společnosti ČEZ o zrušení mezinárodního tendru na výstavbu dvou nových reaktorů v jaderné elektrárně Temelín je součástí širšího trendu. V posledních dvaceti letech byly v různých zemích zvažovány četné projekty na nové jaderné reaktory, přičemž řada z nich zůstala jen na výkresech a další byly zrušeny po několika letech výstavby. Analýza globálních trendů ukazuje pokles významu jaderné energetiky od roku 1993, kdy její podíl ve světovém energetickém mixu dosáhl maxima na 17 procent, současná úroveň se pohybuje kolem 10 procent. Přitom je třeba počítat s novou konkurencí. Business Week letos v březnu přinesl informaci, že francouzská státní společnost EDF, největší provozovatel jaderných elektráren na světě, „musí omezovat
výrobu ve svých jaderných elektrárnách kvůli zvýšené produkci evropských solárních a větrných zdrojů, což může potenciálně vést ke snížení výnosů z provozu reaktorů“.
Rostoucí náklady a dynamický vývoj podmínek na trhu navíc ohrožují konkurenceschopnost stávajících reaktorů.

To platí především pro Spojené státy a Evropu. Německá společnost E. ON oznámila svůj záměr odstavit reaktor v elektrárně Grafenrheinfeld v květnu 2015, tedy o sedm měsíců dříve ve srovnání s odsouhlaseným plánem, neboť jeho další provoz se ekonomicky nevyplatí. Německý plán odstoupení od jaderné energetiky může být ve skutečnosti naplněn rychleji, než požaduje zákon.
Za zenitem Vývoj ve Francii a Německu, tedy v zemích, kde bylo v roce 2012 vyrobeno druhé a páté nejvyšší množství jaderné elektřiny, odpovídá celosvětovému trendu. Kprvnímu lednu 2014 bylo ve světě evidováno 430 provozovaných jaderných reaktorů, což je o čtrnáct méně oproti historickému maximu z roku 2002. Musíme ovšem brát v úvahu, že mezi „provozované“ je započítáno i 44 japonských reaktorů, které jsou v současné době odstaveny a jejich budoucnost je nejistá. V Evropské unii dosáhl počet provozovaných reaktorů maxima v roce 1988. Oproti tehdejším 177 poklesl počet provozovaných reaktorů o 46 na současných 131. Všechny čtyři jaderné reaktory, které byly ve světě uzavřeny v loňském roce, se nacházejí ve Spojených státech. Navíc je v USA plánováno uzavření dalšího reaktoru, Vermont Yankee, na rok 2014. Podobně jako v
případě reaktoru Kewaunee odstaveného loni se majitelům ekonomicky nevyplatí jeho další provoz. Oba jmenované reaktory přitom získaly prodloužené povolení k provozu do roku 2032, respektive 2033. Globální výroba elektřiny z jaderných elektráren dosáhla historického maxima v roce 2006, kdy činila 2660 TWh, a do roku 2012 klesla o 12
procent na 2336 TWh. Česká republika je jedinou zemí, kde bylo v roce 2012 dosaženo historického maxima podílu jaderné elektřiny v energetickém mixu. Ostatní země dosáhly maxima před několika lety, například Spojené státy v roce 1995 nebo Čína v roce 2003 (čínský maximální podíl jádra činil 2,2 procenta). Podíl jaderné energie na primárních energetických zdrojích klesl v roce 2013 na 4,5 procenta, což je nejnižší úroveň za posledních 30 let.         Jedinou zemí, která masivně investuje do rozvoje jaderné energetiky, je v současné době Čína. Tam se nachází 29 z celkového počtu 69 reaktorů,
které byly na začátku roku na světě ve výstavbě. Čína je ovšem také nejvýznamnějším světovým investorem do obnovitelných zdrojů. V roce 2013 vložila do jejich výstavby 61,3 miliardy dolarů, zatímco Spojené státy 48,4 miliardy dolarů. Stejně jako v předchozím roce vyrobily v Číně větrné elektrárny s instalovaným výkonem 90 GW více elektřiny než
jaderné zdroje. Instalovaný výkon větrných elektráren plánuje Čína navýšit do roku 2020 na úctyhodných 200 GW. Instalovaný výkon fotovoltaických elektráren vzroste v Číně podle aktuálního plánu do roku 2015 na 35 GW, což je sedminásobek oproti březnu 2011.
Příliš velká, drahá a pomalá Jaderná energetika je vytlačována z globálního trhu jako příliš velká, drahá a pomalá. Celkové náklady na jeden instalovaný kilowatt fotovoltaiky klesly v Německu za sedm let o tři čtvrtiny, zatímco provoz a výstavba jaderných elektráren jsou stále dražší. Rekordní množství fotovoltaických elektráren připojených k síti za jeden měsíc dosáhlo 3 GW, zatímco průměrná doba výstavby jaderného reaktoru se pohybuje kolem deseti let. Země jako Německo nebo Čína stále silně závisejí na uhelných
elektrárnách a není sporu o tom, že zbývá vyřešit řadu problémů souvisejících s řízením elektroenergetických sítí. Současný vývoj je ale jednoznačně příznivější pro malé a střední zdroje využívající zemní plyn nebo obnovitelnou energii. To platí i ve Spojených státech, kde plynové a obnovitelné zdroje pokryly 88 procent nových výrobních kapacit v roce
2013. V Evropské unii připadlo v loňském roce na obnovitelné zdroje bezmála 100 procent nových elektráren. Havárie ve Fukušimě nespustila krizi jaderného průmyslu, ale výrazně ji
prohloubila. Diskutuje se o řadě plánů a projektů nebo o dalších zemích se zájmem o zahájení jaderného programu, které by přinesly jadernému průmyslu oživení. Při podrobném prověření skutečného stavu projektů ovšem zjistíme, že o řadě z nich se uvažuje už několik desítek let a pravděpodobně zůstanou pouze v představách svých autorů.  Konkrétní projekty, na kterých se skutečně pracuje, nemohou zvrátit
mezinárodní trend poklesu jaderné energetiky. Globální jaderný průmysl se nachází v době temna s malou nadějí na nový rozbřesk.

Lidovky, 30.4.2014

O autorovi: MYCLE SCHNEIDER, nezávislý mezinárodní konzultant v oblasti
energetiky

Advertisements

Váš komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s