Odkaz

Drahá ropa bude mít závažný vliv na náš životní styl

Globální ekonomický růst je silně závislý na dodávkách dosud levné ropy. Pokud při přechodu do věku drahé ropy a zemního plynu nevyvineme úsilí o zmírnění dopadů takové změny a nebudeme usilovat o přechod na nový energetický systém, svět bude čelit v budoucnosti hospodářským a geopolitickým turbulencím. – See more at: http://cz.opinionspost.com/draha-ropa-bude-mit-zavazny-vliv-na-ekonomiku-celou-spolecnost

Závislost na fosilních palivech nás vede do krize

Naše závislost na energii z fosilních zdrojů je velkou výzvou, nejen technologicky, ale i pro naši kulturu, společnost a demokracii. Paul Allen v The Ecologist zkoumá, kde se to zvrtlo.

Ten příběh začal před 400 miliony lety kdy začaly vznikat obrovské zásoby fosilních paliv. Využíváme je nyní jako koncentrované a relativně snadno dostupné konzervy sluneční energie, kterou země nasávala fotosyntézou. Lidé dlouho vůbec netušili, jaká energie se skrývá pod jejich nohama. Až do 19. století jsme využívali pouze pravidelný roční přísun sluneční energie, ať už přímo, či ve formě dřeva a rostlin.

Fosilní paliva změnila všechno

Objevení fosilních paliv bylo od začátku 20.století jednou z příčin prudké expanze průmyslu. Těžba byla velmi zisková a  celá společnost i ekonomický systém byl nastaven na zvyšování spotřeby energie a stálém růstu. Donedávna levná a dostupná fosilní energie ovládla téměř všechny aspekty našeho života. Přestože praxe vyjadřování sociálního statusu okázalou spotřebou je stará jako civilizace sama, teprve fosilní paliva umožnila stejné chování širokým vrstvám obyvatelstva. Generace vyrůstají s vědomím, že světlo bude stále svítit a obchody budou stále plné zboží. A že budeme mít větší radost a pocit úspěchu, když budeme více jíst, cestovat a spotřebovávat.

Závislost na fosilních palivech nás vede do krize

Díky dostatku energie vidíme úžasný pokrok v medicíně, vědě a jiných oborech. Fosilní paliva umožnila úžasnou transformaci a vývoj, na druhou stranu však není možné v tomto pokračovat donekonečna. Celý systém neustálého zvyšování spotřeby i růstu je provázen destrukcí, vyčerpáváním a kapitalizací přírody i lidí, kteří v ní žijí. Spalováním fosilních paliv vzniká obrovské množství CO2, které závažným způsobem ovlivňuje ekosystémy země. Snižování těžby konvenčních zdrojů ropy a plynu povede k závažným otřesům ekonomik, které na nich stále ještě podstatným způsobem závisí. Společnost si však vytvořila hluboce zakořeněná tabu, která umožňují lidem bezmyšlenkovitě a spokojeně si znovu a znovu užívat slasti nákupních center, tak jako si kuřák nepřipouští riziko rakoviny plic.

Můžeme se vůbec bez fosilních paliv obejít?
Když lidé vůbec neumí či nechtějí o takové budoucnosti přemýšlet, mohou ji vůbec vytvořit? V Británii vznikl projekt Bezfosilní Británie (The Zero Carbon Britain project), který pomáhá lidem přemýšlet o budoucnosti jinak. Nedávná zpráva O budoucnosti jinak (Rethinking the Future) nabízí scénáře, které mohou být základem debaty o budoucnosti. Zpráva ukazuje, že kombinací chytrých řešení v produkci potravin, výživě, stavebnictví, dopravě, užití energie a půdy lze snížit emise CO2 na nulu, při udržení rozumného životního standartu.

Taková rychlá dekarbonizace je zatím mimo hranice „politicky možného“ a je proto pro naši společnost i demokracii velkou výzvou. Technicky je změna možná velice rychle, potřebujeme však kulturní posun ve společnosti, aby k tomu mohlo dojít.

Konec příběhu ještě není napsán
Ačkoli metody jako frakování plynu z břidlic jsou prezentovány jako zdroje levné a dostupné energie. Ve skutečnosti však další investice do fosilní infrastruktury udržují moc fosilních lobbystických skupin, které brání řešení klimatických změn. Máme mocné nástroje a technologie, kterými můžeme pokrýt naši spotřebu využitím sluneční energie. Konec příběhu ještě není napsán, závisí na tom, který složitý systém se změní dříve, zda náš technicko-ekonomický systém  nebo biologicko-klimatický systém země.

Je zřejmé, že na výzvy 21.století nestačí reagovat nástroji století dvacátého. Stejně tak musíme změnit způsob myšlení o budoucnosti. Musíme si umět představit, jaké by to bylo žít ve světě, ve kterém bychom dokázali obnovit náš vztah s přírodou a změnit naši závislost v sílu. Pokud začneme měnit náš životní styl, kulturu i technologie, uvidíme náznak budoucího udržitelné budoucnosti a další kapitoly vztahu lidí a energie kolem nás. Celý článek 

Odkaz

Enviweb: Břidličná bublina co nevidět praskne
Vychází najevo, jak je to s onou pohádkovou ziskovostí těžby. Investigativcům z New York Times se loni podařilo dostat se k interním dokumentům těžebních společností, které mluví o tom, že těžba od prosince 2011 stagnuje. Výtěžnost vrtů totiž klesá mnohem rychleji, než se předpokládalo, i u těch nejlepších polí je po 36 měsících vyčerpáno až 95 procent zásob. Kanadský geolog David Hughes předpovídá, že kapitálové vstupy nutné ke kompenzaci poklesu výtěžnosti se budou časem zvyšovat, protože nejvydatnější ložiska jsou už vytěžena a vrtání se přesouvá do oblastí nižší kvality. Podle něj bude takto možné situaci protahovat ještě čtyři roky, nanejvýš pak do konce desetiletí. Pak nastane prudký pád.
Ve zprávě konzultační firmy Powers Energy Investors můžeme číst: „Situace, kdy druhý největší americký producent zemního plynu z byznysu téměř odešel, je silnou známkou toho, že dnešní bublina u ceny zemního plynu je na pokraji prasknutí. Chesapeake na vrtání břidličných studní žádné peníze nevydělala – a vlastně ani nikdo další – a nyní peníze hlupáků došly.“

Odkaz

Limity těžby chrání 8000 pracovních míst

V rámci územních ekologických limitů těžby je uhlí pro české teplárny prokazatelně dostatek nejméně do roku 2035. Vyplývá to přímo i z návrhu aktualizace Státní energetické koncepce. Potřebu bourat Horní Jiřetín kvůli teplárnám explicitně zpochybňuje samo Teplárenské sdružení, podle něhož není pro takový závěr v současnosti dostatek analytických podkladů – naopak upozorňuje, že prolomení limitů či vytvoření státního podniku by pouze zajistilo tunelářům Pavlu Tykačovi a Janu Dienstlovi uhlí pro jejich elektrárnu Chvaletice

Pozvánka: Hospodaření s nerostnými zdroji, současná situace a výhled

O surovinách a limitech růstu se Zdeňkou Petákovou z Geologické služby.
Setkání se koná v Hlavní kanceláři Strany zelených, Senovážné náměstí 2,
v úterý 14.1.2014 od 18 hodin.
  • Vývoj, současný stav a prognóza spotřeby energetických nerostných surovin globálně i v rámci ČR.
  • Jejich význam pro zachování civilizační úrovně.
  • Dlouhodobé udržení dnešní výše spotřeby energie se začíná jevit jako velmi obtížné až nemožné.

Česká republika disponuje evropsky významnými zásobami hnědého a černého uhlí, jež nám mohou významně pomoci udržet stabilitu zásobování energiemi v relativně nestabilní budoucnosti. Ta je očekávána v souvislosti s řadou negativních důsledků globalizace a stále rostoucím počtem obyvatel Země, jejich zvyšující se spotřebou a z toho vyplývajícím rostoucím nedostatkem vody, potravin a nerostných surovin.

Kde je ten bájný volný trh?

Mnozí zastánci starých dobrých časů v energetice rádi připomínají dobu před nástupem obnovitelných zdrojů, kdy údajně v Evropě vládl volný trh, rozuměj energetické monopoly či oligopoly. S vážnou tváří mluví o nutnosti zrušit „špatnou“ podporu nových technologií a vrátit se k tzv. „tržním podmínkám“ a férové soutěži všech zdrojů elektřiny. Jenže jak ve skutečnosti tento trh fungoval a stále ještě funguje? Jaké podmínky si elektrárenské firmy za ta desetiletí vynutily? Celý příspěvek

Z.Petáková: Význam energetických surovin ČR ve světle globálních trendů

„Podtrženo a sečteno – před lidstvem se vynořuje vážný problém mizejících zdrojů. Neoliberální doktrína posledních desetiletí, která se k přírodním zdrojům staví jako k prakticky nevyčerpatelným, začíná být erodována pozvolna se propagujícím vědomím konečnosti snadno dostupných (laciných) zdrojů. Celý příspěvek