Svíčky patří na vánoční stolek

MPO 2005

Energetika se rychlým tempem proměňuje a dělat jakékoli předpovědi je velmi nevděčný úkol. Právě proto potřebujeme otevřenou diskusi o všech variantách, ne strašení svíčkami. Celý blog

Jádro nebo uhlí. A kam se ztratily OZE?

Pokud se nám nebude dařit stavět nové jaderné bloky, vrátíme se ke kutání a pálení uhlí. Tak se dá interpretovat stanovisko pana Mládka, když zachování limitů těžby podmiňuje úspěšným plněním státní energetické koncepce.

Czech energy vision: Either we manage to build new nuclear blocks or we have to return to coal digging. But what about renewables?

http://milansimonik.blog.idnes.cz/c/469697/jadro-nebo-uhli-a-kam-se-ztratily-oze.html

 

Energetická unie – konečně na začátku?

http://milansimonik.blog.idnes.cz/c/453678/energeticka-unie-konecne-na-zacatku.html
Plán na utvoření Energetické unie je důležitým projektem, srovnatelným s přijímáním společné evropské měny. V obou případech jde o krok ke společné Evropě a přenesení části národní zodpovědnosti na celoevropskou úroveň, souvisí tedy s naším zájmem, ochotou či důvěrou v evropský projekt…

Felix Matthes: Těším se na soutěž větru s jádrem

V roce 2030 má být v Německu 150 tisíc megawattů výkonu ve větrných a solárních elektrárnách. Bude tamní síť spolehlivě provozovatelná?
Není to technický problém, příslušná řešení jsou již dnes k dispozici. Dlouhá léta v Německu platilo, že elektřinu vyrábí okolo 200 velkých elektráren a infrastruktura tomu byla přizpůsobena. Dnes už máme dva miliony výroben elektřiny a za pár desítek let jich bude přes deset milionů. Problémem bude vytvořit tržní prostředí, které bude výrobce z obnovitelných zdrojů motivovat k omezování výkonu v případě přebytku energie na trhu. Stejně tak bude třeba přizpůsobit objem průmyslové produkce situaci na trhu s elektřinou. Historicky se vyplatilo vyrábět 24 hodin denně a 365 dní v roce, protože elektřina v základním pásmu byla nejlevnější. Do budoucna by podniky měly část výrobní kapacity provozovat s ohledem na dostatek či nedostatek elektřiny v soustavě.

Celý článek: https://drive.google.com/file/d/0B4AuENhmC5kDOUZ6Qld0MzVicDg/edit?usp=sharing

Jsme zvyklí myslet v úzkých národních hranicích

Zajímavý text o náznacích užší francouzsko-německé spolupráce v energetice: Energetická politika nejde optimálním směrem, protože naše myšlení je často svázáno národními hranicemi. Pokud se bude každá evropská země dosáhnout své cíle (snížení emisí, podíl OZE na spotřebě energie) samostatně, bude to zbytečně drahé. Jednou z výhod komplexních společností je, že různí lidé dělají různé věci. A podobně to může být v rámci budoucí společné Evropy.

Celý článek: http://milansimonik.blog.idnes.cz/c/397662/Jsme-zvykli-myslet-v-uzkych-narodnich-hranicich.html

Záznam ze semináře se Zdeňkou Petákovou – Nerostné suroviny a limity růstu

Zdeňka Petáková

Další informace:

Odkaz

Drahá ropa bude mít závažný vliv na náš životní styl

Globální ekonomický růst je silně závislý na dodávkách dosud levné ropy. Pokud při přechodu do věku drahé ropy a zemního plynu nevyvineme úsilí o zmírnění dopadů takové změny a nebudeme usilovat o přechod na nový energetický systém, svět bude čelit v budoucnosti hospodářským a geopolitickým turbulencím. – See more at: http://cz.opinionspost.com/draha-ropa-bude-mit-zavazny-vliv-na-ekonomiku-celou-spolecnost

Odkaz

Čína investuje 82 miliard do chytré sítě pro obnovitelné zdroje

Alternativní síť umožňující distribuci sdílení elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů na principu peer to peer má podle představ čínského vedení zcela změnit energetickou infrastrukturu a tím i celý hospodářský život země. Plán je součástí oficiální strategii zvané Třetí průmyslová revoluce, s níž se chce Čína propracovat do pozice světového ekonomického lídra.

Odkaz

Barack Obama: Spojené státy se musí připravit na důsledky klimatických změn

The impacts of climate change — including an increase in prolonged periods of excessively high temperatures, more heavy downpours, an increase in wildfires, more severe droughts, permafrost thawing, ocean acidification, and sea-level rise — are already affecting communities, natural resources, ecosystems, economies, and public health across the Nation.

Závislost na fosilních palivech nás vede do krize

Naše závislost na energii z fosilních zdrojů je velkou výzvou, nejen technologicky, ale i pro naši kulturu, společnost a demokracii. Paul Allen v The Ecologist zkoumá, kde se to zvrtlo.

Ten příběh začal před 400 miliony lety kdy začaly vznikat obrovské zásoby fosilních paliv. Využíváme je nyní jako koncentrované a relativně snadno dostupné konzervy sluneční energie, kterou země nasávala fotosyntézou. Lidé dlouho vůbec netušili, jaká energie se skrývá pod jejich nohama. Až do 19. století jsme využívali pouze pravidelný roční přísun sluneční energie, ať už přímo, či ve formě dřeva a rostlin.

Fosilní paliva změnila všechno

Objevení fosilních paliv bylo od začátku 20.století jednou z příčin prudké expanze průmyslu. Těžba byla velmi zisková a  celá společnost i ekonomický systém byl nastaven na zvyšování spotřeby energie a stálém růstu. Donedávna levná a dostupná fosilní energie ovládla téměř všechny aspekty našeho života. Přestože praxe vyjadřování sociálního statusu okázalou spotřebou je stará jako civilizace sama, teprve fosilní paliva umožnila stejné chování širokým vrstvám obyvatelstva. Generace vyrůstají s vědomím, že světlo bude stále svítit a obchody budou stále plné zboží. A že budeme mít větší radost a pocit úspěchu, když budeme více jíst, cestovat a spotřebovávat.

Závislost na fosilních palivech nás vede do krize

Díky dostatku energie vidíme úžasný pokrok v medicíně, vědě a jiných oborech. Fosilní paliva umožnila úžasnou transformaci a vývoj, na druhou stranu však není možné v tomto pokračovat donekonečna. Celý systém neustálého zvyšování spotřeby i růstu je provázen destrukcí, vyčerpáváním a kapitalizací přírody i lidí, kteří v ní žijí. Spalováním fosilních paliv vzniká obrovské množství CO2, které závažným způsobem ovlivňuje ekosystémy země. Snižování těžby konvenčních zdrojů ropy a plynu povede k závažným otřesům ekonomik, které na nich stále ještě podstatným způsobem závisí. Společnost si však vytvořila hluboce zakořeněná tabu, která umožňují lidem bezmyšlenkovitě a spokojeně si znovu a znovu užívat slasti nákupních center, tak jako si kuřák nepřipouští riziko rakoviny plic.

Můžeme se vůbec bez fosilních paliv obejít?
Když lidé vůbec neumí či nechtějí o takové budoucnosti přemýšlet, mohou ji vůbec vytvořit? V Británii vznikl projekt Bezfosilní Británie (The Zero Carbon Britain project), který pomáhá lidem přemýšlet o budoucnosti jinak. Nedávná zpráva O budoucnosti jinak (Rethinking the Future) nabízí scénáře, které mohou být základem debaty o budoucnosti. Zpráva ukazuje, že kombinací chytrých řešení v produkci potravin, výživě, stavebnictví, dopravě, užití energie a půdy lze snížit emise CO2 na nulu, při udržení rozumného životního standartu.

Taková rychlá dekarbonizace je zatím mimo hranice „politicky možného“ a je proto pro naši společnost i demokracii velkou výzvou. Technicky je změna možná velice rychle, potřebujeme však kulturní posun ve společnosti, aby k tomu mohlo dojít.

Konec příběhu ještě není napsán
Ačkoli metody jako frakování plynu z břidlic jsou prezentovány jako zdroje levné a dostupné energie. Ve skutečnosti však další investice do fosilní infrastruktury udržují moc fosilních lobbystických skupin, které brání řešení klimatických změn. Máme mocné nástroje a technologie, kterými můžeme pokrýt naši spotřebu využitím sluneční energie. Konec příběhu ještě není napsán, závisí na tom, který složitý systém se změní dříve, zda náš technicko-ekonomický systém  nebo biologicko-klimatický systém země.

Je zřejmé, že na výzvy 21.století nestačí reagovat nástroji století dvacátého. Stejně tak musíme změnit způsob myšlení o budoucnosti. Musíme si umět představit, jaké by to bylo žít ve světě, ve kterém bychom dokázali obnovit náš vztah s přírodou a změnit naši závislost v sílu. Pokud začneme měnit náš životní styl, kulturu i technologie, uvidíme náznak budoucího udržitelné budoucnosti a další kapitoly vztahu lidí a energie kolem nás. Celý článek