Seminář STUŽ, 5.1.2016: Jak to Ne/Dopadlo v Paříži

COP21Bude znamenat čistší, bezpečnější budoucnost pro příští generace? Nebo se jedná jen o deklaraci, či dokonce byla zbytečná? K hledání odpovědí na tyto otázky jsme pozvali přímé účastníky této konference. Pozvánka STUŽ

Reklamy

Promarněná šance Bohuslava Sobotky

Po summitu Evropské rady je jasné, čí zájmy se pan premiér rozhodl hájit.
http://milansimonik.blog.idnes.cz/c/433373/Promarnena-sance-Bohuslava-Sobotky.html

D.Korowicz: Na růst už není čas

Problém je, že obnovení ekonomického růstu možná nezávisí tak úplně na našem rozhodnutí. Domnívám se, že jsme přibližně dosáhli limitů růstu, plus mínus pár let. Náš finanční a peněžní systém, do něhož vkládáme svou důvěru a očekávání a který je tím pádem naší vírou, čím dál víc ztrácí na stabilitě, protože nám zdaleka nedokáže dát to, co sliboval. Tok ropy (a tedy i jídla), který je základem globální socio-ekonomické struktury, dosáhl svého maxima. Začínáme stále intenzivněji pociťovat změny klimatu a nedostatek vody. Naši zranitelnost vůči těmto limitům navíc znásobuje závislost na komplexní globalizované ekonomice, jejích strukturách a dynamice.

Celý článek: https://www.dropbox.com/s/vcpikpeq3qwp6x3/D.Korowicz-Na%20r%C5%AFst%20u%C5%BE%20nen%C3%AD%20%C4%8Das.docx

Kniha: Adaptace na změny klimatu – naléhavá úloha měst

Karpatský rozvojový inštitút vydal novú publikáciu v téme adaptácie na dopady zmeny klímy na lokálnej úrovni „Adaptácia na zmenu klímy – naliehavá úloha miest“.

Podobne ako pri predošlej publikácii „Klimatická zmena – výzva pre lokálny rozvoj na Slovensku“ sa podarilo tímu KRI zabezpečiť spoluprácu popredných vedcov, odborníkov zo Slovenska, Českej rep. a Maďarska.  

Publikácia je elektronicky voľne dostupná: http://www.kri.sk/web_object/427.pdf

Závislost na fosilních palivech nás vede do krize

Naše závislost na energii z fosilních zdrojů je velkou výzvou, nejen technologicky, ale i pro naši kulturu, společnost a demokracii. Paul Allen v The Ecologist zkoumá, kde se to zvrtlo.

Ten příběh začal před 400 miliony lety kdy začaly vznikat obrovské zásoby fosilních paliv. Využíváme je nyní jako koncentrované a relativně snadno dostupné konzervy sluneční energie, kterou země nasávala fotosyntézou. Lidé dlouho vůbec netušili, jaká energie se skrývá pod jejich nohama. Až do 19. století jsme využívali pouze pravidelný roční přísun sluneční energie, ať už přímo, či ve formě dřeva a rostlin.

Fosilní paliva změnila všechno

Objevení fosilních paliv bylo od začátku 20.století jednou z příčin prudké expanze průmyslu. Těžba byla velmi zisková a  celá společnost i ekonomický systém byl nastaven na zvyšování spotřeby energie a stálém růstu. Donedávna levná a dostupná fosilní energie ovládla téměř všechny aspekty našeho života. Přestože praxe vyjadřování sociálního statusu okázalou spotřebou je stará jako civilizace sama, teprve fosilní paliva umožnila stejné chování širokým vrstvám obyvatelstva. Generace vyrůstají s vědomím, že světlo bude stále svítit a obchody budou stále plné zboží. A že budeme mít větší radost a pocit úspěchu, když budeme více jíst, cestovat a spotřebovávat.

Závislost na fosilních palivech nás vede do krize

Díky dostatku energie vidíme úžasný pokrok v medicíně, vědě a jiných oborech. Fosilní paliva umožnila úžasnou transformaci a vývoj, na druhou stranu však není možné v tomto pokračovat donekonečna. Celý systém neustálého zvyšování spotřeby i růstu je provázen destrukcí, vyčerpáváním a kapitalizací přírody i lidí, kteří v ní žijí. Spalováním fosilních paliv vzniká obrovské množství CO2, které závažným způsobem ovlivňuje ekosystémy země. Snižování těžby konvenčních zdrojů ropy a plynu povede k závažným otřesům ekonomik, které na nich stále ještě podstatným způsobem závisí. Společnost si však vytvořila hluboce zakořeněná tabu, která umožňují lidem bezmyšlenkovitě a spokojeně si znovu a znovu užívat slasti nákupních center, tak jako si kuřák nepřipouští riziko rakoviny plic.

Můžeme se vůbec bez fosilních paliv obejít?
Když lidé vůbec neumí či nechtějí o takové budoucnosti přemýšlet, mohou ji vůbec vytvořit? V Británii vznikl projekt Bezfosilní Británie (The Zero Carbon Britain project), který pomáhá lidem přemýšlet o budoucnosti jinak. Nedávná zpráva O budoucnosti jinak (Rethinking the Future) nabízí scénáře, které mohou být základem debaty o budoucnosti. Zpráva ukazuje, že kombinací chytrých řešení v produkci potravin, výživě, stavebnictví, dopravě, užití energie a půdy lze snížit emise CO2 na nulu, při udržení rozumného životního standartu.

Taková rychlá dekarbonizace je zatím mimo hranice „politicky možného“ a je proto pro naši společnost i demokracii velkou výzvou. Technicky je změna možná velice rychle, potřebujeme však kulturní posun ve společnosti, aby k tomu mohlo dojít.

Konec příběhu ještě není napsán
Ačkoli metody jako frakování plynu z břidlic jsou prezentovány jako zdroje levné a dostupné energie. Ve skutečnosti však další investice do fosilní infrastruktury udržují moc fosilních lobbystických skupin, které brání řešení klimatických změn. Máme mocné nástroje a technologie, kterými můžeme pokrýt naši spotřebu využitím sluneční energie. Konec příběhu ještě není napsán, závisí na tom, který složitý systém se změní dříve, zda náš technicko-ekonomický systém  nebo biologicko-klimatický systém země.

Je zřejmé, že na výzvy 21.století nestačí reagovat nástroji století dvacátého. Stejně tak musíme změnit způsob myšlení o budoucnosti. Musíme si umět představit, jaké by to bylo žít ve světě, ve kterém bychom dokázali obnovit náš vztah s přírodou a změnit naši závislost v sílu. Pokud začneme měnit náš životní styl, kulturu i technologie, uvidíme náznak budoucího udržitelné budoucnosti a další kapitoly vztahu lidí a energie kolem nás. Celý článek